Konečně budete vědět, co si v lékárně koupit, co lékárníkovi říct o svém zdravotním stavu a také jak správně dodržovat jeho doporučení. Co vlastně znamená "před" a co "po" jídle, nebo se dozvíte, na co jsou dobrá analgetika. Za léta praxe v lékárně jsem pochopila, že řada pacientů nedokáže popsat, co je trápí, někdo se ostýchá o svém zdravotním stavu mluvit a někteří z důvodu nervozity odkývají moje instrukce a pak se ukáže, že léky užívají úplně jinak. Nebo že si koupí přípravek bez porady s lékárníkem a pak se ukáže, že léčivý přípravek nebo doplněk stravy jim ani pomoci nemohl, protože na jejich zdravotní problém není určen.

Sama jsem po skončení farmaceutické fakulty byla v lékárně ztracená. Odborně sice připravená, ale praxe byla jiná. Trvalo léta, než jsem se naučila s pacienty komunikovat, ptát se jich, co jim skutečně je a pak jim v nejlepší víře poradit. Zároveň jim "nevnucovat" nejdražší přípravky, ale ty nejúčinnější, ověřené buď na sobě, rodině, nebo třeba i pacientech. Často když zákazníkovi řeknu, že to "černé uhlí" má rozkousat, tak mi řekne, že to mu ještě nikdy nikdo neřekl, přitom nerozkousané černé uhlí zafunguje méně. Lékárníci někdy předpokládají, že pacienti tyto, pro nás naprosto samozřejmé věci, vědí a ani je nenapadne je zdůraznit.

Snažím se lidi naučit se lépe orientovat v sortimentu lékárny, nenechat se ovlivnit reklamou, nebát se ptát lékárníků, otevřeně vysvětlit svůj zdravotní problém. Vysvětluji, že nestačí říct: "Něco na rýmu.", ale konkretizovat, jaká ta rýma je a co od přípravku očekávám. Učím lidi si všímat důležitých detailů, které jim komplexně pomůžou vyřešit jejich zdravotní obtíže v rámci samoléčby.